Zdeněk A. Eminger: Když pestrost vytváří skutečnou jednotu

Pokud sledujete a čtete zahraniční literaturu a pokud vás navíc zajímá moderní židovský pohled na současný svět, nebude vám jméno britského filosofa, teologa a rabína Jonathana Sackse neznámé. Už jeho první u nás vydaná kniha O svobodě a náboženství, třicet šest vybraných zamyšlení nad biblickými příběhy, byla v záplavě domácí i světové nábožensky orientované esejistiky výjimečná. Laureát Templetenovy ceny z roku 2016, pedagog, držitel mnoha ocenění a čestných doktorátů, bývalý vrchní rabín Spojené hebrejské kongregace Commonwealthu a rytíř Jejího Veličenstva patří k nejčtenějším a zároveň nejcitovanějších teologickým autorům přelomu století.

Český překlad titulu Důstojnost v rozdílnosti. Jak se vyhnout střetu civilizací je mistrnou sondou do teologického a zvláště židovského chápání společenských, ekonomických a sociálních vztahů nynější globální společnosti. Domnívám se, že na podobnou míru kvality a hloubky tázání nejsme v českém církevním ani profánním prostředí obecně zvyklí, třebaže knih na podobné téma tu za posledních pár desítek let několik najdeme. U Václava Havla, Jakuba S. Trojana, Erazima Koháka, Milana Balabána, Jana Sokola, Karla Vrány, Václava Bělohradského, Anny Hogenové či Hany Librové. Sacks je skvělým příkladem toho, jak může člověk živé náboženské zkušenosti a praxe vstupovat ve svobodné společnosti do prostoru, v němž se potkává a zároveň střetává mnoho religiózních i mimonáboženských myšlenek a vizí. Čtenáři a posluchači nejen z anglofonních zemí Sacksovi naslouchají, ačkoliv nenabízí laciná a přímočará řešení a nekonejší nadějí na budoucnost bez problémů, život bez vážných nárazů a složitých mravních rozhodnutí.

Je si vědom, z hlediska teologického, antropologického a psychologického, spletitosti lidských vazeb a často naprosto odlišných představ o tom, co pro jednotlivého člověka znamená vydařený život, víra, úspěch, bohatství, rodina, sociální spravedlnost, svoboda, politika, pomoc, vzdělání, solidarita a odpovědnost. Nad fenomén volného trhu v tisíci podobách lokálního i globálního kapitalismu, který sleduje maximalizaci zisku úzké skupiny vyvolených, klade etické motivy a maximy židovského náboženství, jež mají v některých bodech svůj nezpochybnitelný univerzální charakter. Jeho reflexe židovského chápání lidských vztahů, od těch intimních až po společenské, jsou podle mého mínění přesvědčivé a atraktivní. Zdá se mi, že odmítnout je může snad jen ten, kdo se v přísné antropocentrické linii chápe jako středobod světa, anebo ten, koho ostatní prostě nezajímají. Sacks cílí na všechny vysoké představitele: politiky, náboženské vůdce, byznysmeny i na lidi bezejmenné. Tam kde se druhý, bližní nebo cizinec, chápe jen jako nástroj uspokojení a zisku, není myslitelné mluvit, jak se to občas děje, jedněmi a týmiž ústy o lásce, spravedlnosti, míru, duchovní harmonii a hlavně – o Bohu. Náboženství a jeho instituce už nesmějí přikrývat hanebné, nemravné jednání, nebo k němu dokonce vyzývat.

Sacks rozdělil svoji knihu do jedenácti kapitol. Stěžejním bodem celé jeho práce je myšlenka demokratické a eticky promyšlené sociální spravedlnosti na místní i celosvětové úrovni. Autor si bere ponaučení ze zoufale neúspěšných socialistických experimentů a komunistických režimů, které nepřinesly nic jiného než bídu a zaostalost, navíc vykoupené nesvobodou a zločinností v samých jejich základech. Za ideální formu společenského soužití nepovažuje kosmopolita Sacks ani nadnárodní kapitalismus, jehož vedle uspokojování drobné hrstky akcionářů etický rozměr obchodu a vztahu člověka k člověku a životnímu prostředí nezajímá víc, než je nutné v mezích často velice „velkorysých“ a ohebných zákonů. Nebojí se jeho kritiky, a to zvláště tam, kde bývá bez rozlišování ztotožňován se samotnou svobodou, anebo tam, kde v podstatě nahrazuje náboženství. První požadavek, který se týká jednotlivců, malých společenství, velkých firem a konec konců i států, stojí podle něj na uskutečňování tzv. šesti mravních zásad: správy, spoluúčasti, soucitu, tvořivosti, spolupráce a ochrany přírody. Učinit z těchto směrovek téma mezinárodních jednání, která by přinesla alespoň nějakou naději na změnu, mohou podle autora dva typu rozhovorů.

Jedním je dialog „mezi vůdčími náboženskými osobnostmi na straně jedné a politiky a obchodními lídry na straně druhé“. Druhý je snad ještě důležitější: mezi samotnými náboženstvími o tom, zda „dokážeme spolu žít pohromadě“, „poskytnout druhému prostor“ a „překonat dlouhou minulost odcizení a vzájemné hořkosti“. Na úrovni mezináboženského dialogu, vyrovnání a skrze vlastní spirituální prozření a dospělost lze rozvíjet spravedlivé ekonomické vazby v rámci malých komunit i na celoplanetární bázi. Sacksův model je odlišný: potlačování různosti je „ochuzením bohaté struktury našich sdílených životů“. Náš úkol není spasit svět, nýbrž dnes a denně pracovat na tom, aby „byl zmnožen přítomností druhých, kteří smýšlejí, konají a interpretují realitu způsoby radikálně odlišnými od našich“. Existuje jen jeden svět a ten je i díky moderním technologiím „stále menší“.

Rabbi Sacks pokládá čtenáři nelehké a rozechvívající otázky, které nelze minout, ať už člověk dělá v životě cokoli. Je tzv. volný trh skutečnou zárukou svobodné společnosti? Jaká je role mé víry a institucionálního náboženství, pokud jde o věci a vztahy v mém životě a nejbližším okolí? Co nás vlastně jako lidi jednoho rodu později rozptýlené spojuje? Co je jednotícím prvkem kultur a civilizačních okruhů? Co pro nás znamená kulturní, náboženská a filosofická pestrost, a co naopak státní nebo komunitní uzavřenost? Spočívá-li podle Sacksova a i křesťanského pohledu důstojnost v rozdílnosti, tak kým je dnes muž, žena, člen rodiny, kmene, státu, host, cizinec nebo dokonce nepřítel, všichni potomci prvního Adama? Co dnes a tady znamená být obrazem Božím a jeho podobou? Existuje vůbec (ještě) něco takového jako mravní dimenze tržní ekonomiky? Může se hebrejský princip spravedlnosti zvaný cedaka (Gn 18,19) stát „koncepcí pro naši dobu“ a „obnovit důstojnost a nezávislost národů i jednotlivců?“ Jak vůbec změnil starobylý židovský imperativ vzdělávání (Dt 6,7; Neh 8,8) náš pohled na společnost a jak ovlivnil její průmyslový a technologický boom? Patří na vrchol hierarchicky uspořádané společnosti, darwinisticky řečeno, ti nejsilnější, ti nejmoudřejší, nebo někdo úplně jiný? Je biblický apel na odpuštění vin, dluhů, přestupků, hříchů či princip milostivého léta v dnešní době ještě myslitelný? A je kulturní, politická a náboženská rozmanitost údělem současného světa, anebo nás čekají další izolacionistické pokusy odstřihnout se od druhých i za cenu oboustranných ztrát?

Na to všechno se Jonathan Sacks ptá civilním, srozumitelným jazykem, který se snaží hovořit ke každému, kdo se nezříká odpovědnosti ani za to, co mu zdánlivě nepřináší žádný prospěch. Jsme rovněž konfrontováni se sociálním učením církví, v nichž žijeme, i s praxí každodenního bratrského nažívání, se skutky lásky, milosrdenství a pomoci tam, kde si jednotlivec (nebo rodina) už nevystačí. Jak naše církve obstojí? A jak obstojíme my sami?

Kniha o důstojnosti v rozdílnosti patří mezi náročné tituly, které se nezaměřují na popis nesčetných aspektů lidského života. Lord Sacks není salónním komentátorem aktuálního dění a nenabízí utopická řešení, jež často ústí do náboženských konfliktů, válek a revolucí. Je tím, kdo tvoří dialog a kdo se o nápravu věcí veřejných také zasazuje. Jako židovský učenec, filosof a rabín předkládá čtenáři své porozumění komplikovanému světu, v němž svoboda jednotlivce, sociální spravedlnost, odpovědnost a účinná spolupráce hrají stěžejní roli. Řečeno slovy, která rozhodně nejsou všemi přijímána, ale která jsou, domnívám se, osudem lidstva nejbližších generací: „Rozdílnost neumenšuje; naopak obohacuje sféru lidských možností“.

Po přečtení jedné z nejzajímavějších prací posledních let si uvědomíte, jak moc ovlivňují naše náboženské prožitky i ty nejjednodušší ekonomické vztahy, a naopak, jak naši víru formují věci běžného, každodenního hospodářského života. Modlíme se: „Chléb náš vezdejší dej nám dnes.“ Neprosíme jen sami za sebe, ale i za druhé. Známe tedy základní pravidla, jimiž je nutno poměřovat i naše ekonomické chování.

Zdeněk A. Eminger

Jonathan Sacks: Důstojnost v rozdílnosti. Jak se vyhnout střetu civilizací, Praha, Triton, 2017, 217 s.