Vladimír Roskovec: 30 let Diakonie ČCE
K výročím připomínaným v letošním roce patří i 30 let od obnovení diakonické činnosti Českobratrské církve evangelické. Tato obnova nastala už 1. června 1989, umožněná mírnou změnou v postoji státu vůči církvím, hlavní zásluhu ale má neformální uskupení odborníků i laiků, kteří od poloviny osmdesátých let promýšleli různé možnosti církevní sociální práce. Diakonie ČCE navázala na činnost České Diakonie, založené v r. 1903 jako „Spolek evanjelický pro ošetřování nemocných a chudých“, kterou komunistický režim v r. 1952 zbavil majetku a v r. 1959 zrušil.
K uvedenému výročí vydalo Středisko křesťanské pomoci (SKP) v Praze, jedna z organizačních součástí Diakonie ČCE, sborník Ve službách Diakonie ČCE. Sborník obsahuje rozhovory s osmi osobnostmi, které se v uplynulých 30 letech na činnosti Diakonie významně podílely.
Rozhovor poskytli:
Karel Schwarz, sociolog a novinář, jeden z iniciátorů obnovení Diakonie a od června 1989 do konce roku 1997 její ústřední ředitel;
Jindřiška Seethalerová, která pracovala od r. 1989 jako terapeut, od r. 1991 v Domově sociálních služeb Vlašská v týdenním stacionáři pro ženy s mentálním postižením;
Jindřiška Krpálková, evangelická farářka, členka zakladatelského týmu Diakonie, šest let vedla pražské Středisko křesťanské pomoci (SKP).
Jaroslav König, chemik, od roku 1989 je dobrovolník SOS centra SKP;
Bohumila Baštecká, psycholožka, spoluzakladatelka Linky důvěry. Působila jako vedoucí SOS centra SKP, nyní vyučuje na ETF UK;
Jarmila Čierná, psycholožka, v SKP pracovala v letech 1995–2005;
Lydie Veselá, která zakládala sociální práci v Ďáblicích v rámci SKP, pracovala tam v letech 1996–2008;
Jan Mamula, evangelický duchovní, působil v letech 1997–2004 jako krizový pracovník SOS centra.
Rozhovory jsou vždy doplněny stručným profesním životopisem.
Předmluvu „Diakonie je služba Kristu“ napsal Zdeněk Bárta, evangelický duchovní, aktivně činný v disentu a poté i v politickém životě; založil středisko Diakonie v Litoměřicích a dosud v něm jako dobrovolník pracuje.
„Doslov jako vyznání“ napsala Libuše Roytová, od roku 1999 ředitelka SKP v Praze a iniciátorka tohoto sborníku.
Rozhovory vedl (a zapsal) Radek Galis, který text obohatil i pěknými barevnými fotografiemi všech zúčastněných. Vznikla tak nepříliš rozsáhlá (76 str.), ale myšlenkově velmi bohatá připomínka neobyčejně záslužné, i když málo nápadné křesťanské služby bližním.
Děkujeme.