Úvodník 2/2019 - Bída bez lesku | Markéta Sedláčková

Bída, nedostatek, nouze, hlad… to jsou slova, která zřejmě v nikom z nás nic pozitivního nevyvolají. Z chudoby vlastní i cizí máme strach; tu vlastní se snažíme zahnat prací, k té cizí se obracíme někdy čelem, s pomocí, někdy zády, jen s lhostejností či dokonce odsouzením. Jak se ale s chudobou v našem světě vypořádávat duchovně? Je chudoba jen nutné zlo, nebo to může být i šance k vnitřně bohatšímu životu? Nad těmito otázkami se zamýšlí aktuální číslo Křesťanské revue.

Petr Macek přibližuje teologický pohled Johna Howarda Yodera na křesťanskou komunitu, definovanou pěti základními praktikami, mezi kterými nechybí ani praktiky „boje proti chudobě“. Lámání chleba nepředstavuje jen duchovní symbol, je to i ekonomické sdílení; instituce léta milosti poukazuje k řešení chudoby ne skrze spásné nařízení shora, ale skrze proměnu každodenních kulturních praktik.

Ladislav Pokorný přináší reflexi dvou ekonomických knih – odborné studie Švihlíkové a Tejkla Kapitalismus, socialismus a budoucnost aneb Mikeš už přišel a popularizující knihy Janise Varufakise Co jsem řekl své dceři o ekonomii – které zasvěceně, ale srozumitelně analyzují systémovou krizi současného ekonomického řádu. Velmi praktický pohled nabízí Petr Schovánek v sociologickém příspěvku Musí si lidé důstojné bydlení zasloužit? Ptá se, proč jsou u nás preferovány méně efektivní a více nákladné systémy sociálního bydlení, založené na zásluhovosti (prostupné bydlení), oproti prokazatelněji lépe fungujícím systémům (housing first). Chová se naše racionální společnost jen iracionálně, nebo má i tvrdé srdce a chová se „nekřesťansky“? A co vůbec znamená křesťanský přístup k chudobě? To formuluje teolog Petr Jandejsek, přibližující učení papeže Františka, které zdůrazňuje péči o chudé jako jádro evangelia. Neznamená to ale jen pomáhat chudým, což může být spojeno i s povyšováním, jde i o to učit se utrpení snášet, bez idealizace chudoby. Téma duchovní chudoby otevírá Lukáš Klíma, který připomíná, že člověk se ochuzuje, nemá-li bázeň a respekt před Bohem, neboť ty podmiňují zaslíbení, že se člověku dobře povede.

V tomto čísle se také dále věnujeme „devítkám“. O 400 let zpět nás zavede příspěvek Evy Melmukové, připomínající významné výročí vyhlášení České konfederace v roce 1619, federace pěti zemí, což měla být alternativa k tehdejší absolutistické moci. Petr Krejčí pokračuje v historii Křesťanské revue, tentokrát z doby německé okupace. 15. března uplynulo 80 let ode dne, kdy se Československo rozpadlo, březnové číslo nevyšlo a dubnové, jasně kritizující nacionalismus z křesťanských pozic, dále apeluje i na nutnost snahy o překonání abstraktních předsudků a na víru v lidské setkávání, překonávající politické rozdíly. Stejný autor také připomíná zřízení samostatné československé evangelické fakulty v roce 1919. Rozhovor s česko-římským teologem Karlem Skalickým nabízí nejen vhled do jeho nové knihy Církev v Evropě, Evropa v církvi, ale je tu řeč například i o reinkarnaci papeže…

Veškeré toto vědní bohatství a ještě mnohem více nabízíme k vašemu zamyšlení a postřehům.

Markéta Sedláčková

Vytisknout