Redakční úvodník 6/2007

Milí čtenáři,
poslední číslo KR v roce 2007 přináší několik studií věnovaných spletitým dějinám a ideovému směřování našeho časopisu. V letošním roce jsme si připomněli osmdesáté výročí založení KR. U příležitosti tohoto jubilea jsme uspořádali konferenci, na které zazněly příspěvky uveřejněné v tomto čísle.

P. Filipi se ve své studii zaměřil na ideová východiska obou otců zakladatelů našeho periodika, E. Rádla a J. L. Hromádky. Nelze než souhlasit s jeho závěrečným konstatováním, že odvaha, hloubka a ryzost jejich zápasů představuje provokující výzvu pro současnou generaci křesťanských intelektuálů, sdružených kolem KR, a staví nás před vážnou otázku, zda jsme jejich odkazu hodni. Studie T. Landové se zabývá vzájemným tříbením filozofického směřování Rádlova a teologického zápasu Hromádkova, zejména ve vztahu ke klíčovým pojmům jejich myšlenkové architektury, tedy k pojetí pravdy a pojetí zjevení. Příspěvek J. Šimsy sleduje rozhodující polemiky a rozhovory na stránkách našeho časopisu v poválečném období, zejména ve vztahu k poúnorovému vývoji v naší zemi a ke sporům o zakotvení událostí dějin spásy (zejména Ježíšova příběhu) v historii. Příspěvek L. Hejdánka upozorňuje (vedle Rádla a Hromádky) na rozhodující vliv T. G. Masaryka a Jaroslava Šimsy na předválečné utváření profilu KR a zdůrazňuje často přehlíženou skutečnost, že představy, plány a sny těchto čtyř myslitelů z velké části „ztroskotaly“, alespoň z vnějšího hlediska faktického poválečného vývoje a situace v české společnosti. Obrací se na všechny zainteresované křesťany s provokující otázkou, zda se opravdu chceme k jejich odkazu hlásit a zda si je opravdu chceme zvolit za své vzory a příklady hodné následování. Příspěvek F. Korečka je studií rozdílů mezi českou a slovenskou situací z hlediska společenského postavení křesťanství v obou zemích. Z této komparace vyvozuje autor neobyčejně inspirující odpovědi na otázku, kdo a proč má na Slovensku zájem o takový časopis, jakým je Křesťanská revue.

V rubrice Časové úvahy uveřejňujeme tristní rekapitulaci novinářské neprofesionality v referování o událostech spojených s pochodem neonacistů v Praze 10. listopadu. Autor článku F. Kostlán jako očitý svědek porovnává skutečný vývoj událostí s tím, co se posléze dočetl v renomovaných médiích. Následující příspěvek F. Nekvapila je pozoruhodnou sondou do anatomie populismu, a dílčí odpovědí na otázku, proč se v naší zemi (ve srovnání s ostatními postkomunistickými zeměmi) nesetkáváme s jeho závažnými a masovými projevy. V dalším příspěvku se M. Dzurjanin zamýšlí nad příčinami vzniku, naléhavými úkoly a současným směřováním Ústavu paměti národa na Slovensku.

V rubrice Eseje a studie přinášíme pronikavou úvahu ministra K. Schwarzenberga nad problematičností pojmu „evropské hodnoty“, kterou zakládá na pregnantním shrnutí základních dějinných křižovatek a vývojových linií euroamerické kultury. V následujícím článku analyzuje J. J. Otter zvěstné trajektorie novozákonního listu Židům.

Ostatní rubriky přinášejí recenze kulturních událostí, ukázky poezie E. Vlasákové a polemický příspěvek L. Hejdánka k diskusi o „české národní identitě“. Přejeme všem čtenářům Boží požehnání v novém roce 2008 a těšíme se na Vaše ohlasy.

Za redakční radu
Pavel Hošek

Vytisknout