Redakční úvodník 3/2013

Milí čtenáři,

právě otevíráte třetí letošní číslo časopisu Křesťanská revue, jehož tematické příspěvky se týkají zásadní otázky, která zřejmě dodnes není uspokojivě vyřešena: existují pádné a přesvědčivé teologické důvody, proč volit levicové strany a volební programy, nebo je naopak žádoucí a doporučeníhodné, aby věřící občané dali svůj hlas pravicovým stranám?

 Na jedné straně je zřejmé, že polarita pravice-levice je v důležitém smyslu překonána a není sporu o tom, že tyto pojmy jsou vágní, významově rozplizlé a často vyloženě zavádějící. Na druhé straně je pravo-levé dělení politického spektra nadále hojně užíváno jak ve sdělovacích prostředcích, tak v předvolebních bojích, a ať máme vůči těmto problematickým pojmům jakékoli výhrady, z průzkumů veřejného mínění a také z volebních výsledků je zřejmé, že velká část voličů se nakonec podle pravo-levého klíče rozhoduje. A to i přesto, že představitelé českých politických stran se často nerozhodují na základě té či oné (pravicové nebo levicové) politické filosofie, ale spíše na základě pragmatických kritérií: pravicoví politici dospívají k „levicovým“ rozhodnutím a levicoví k „pravicovým“, ti i oni občas uzavírají podivuhodná spojenectví napříč politickým spektrem, takže se leckterý volič cítí trochu zmaten a dezorientován.

 K dilematům českého voliče jistě přispívá také skutečnost, že určitý typ krajně levicové politické filosofie se v nedávných dějinách naší země fatálně zkompromitoval. Hroznou zkušenost minulého režimu, ze které jsme se v mnoha ohledech vlastně ještě nevzpamatovali, jistě nesmíme brát na lehkou váhu. Na druhé straně ale není úplně přesvědčivé, když dnes někteří lidé volí pravici jen proto, že v ní spatřují zásadní alternativu ke komunistické minulosti této země. Takhle jednoduché to přece není.

 V tematických příspěvcích našeho čísla jde ale o konkrétnější otázku: mají věřící (proto, že jsou věřící) volit spíš levici, nebo spíš pravici? Hospodin je ochráncem vdov a sirotků, chudých a potřebných, proto křesťan přirozeně tíhne k levici, tvrdí někteří věřící. Pravicová politická filosofie podporuje osobní iniciativu a odpovědnost a hájí tradiční kulturní a morální hodnoty, hlásají ti druzí, proto křesťan přirozeně tíhne k pravici.

 Obě tvrzení jsou samozřejmě trestuhodná zjednodušení, nicméně právě takováto zjednodušení často rozhodují o výsledcích voleb. Stoupenci těchto zjednodušujících sloganů spolu zpravidla nekomunikují. Náš časopis chce být platformou odpovědného dialogu.  Právě proto jsme oslovili několik autorů a požádali je o příspěvek na téma „křesťanství mezi pravicí a levicí“. V jednotlivých článcích jejich autoři vysvětlují, proč se křesťanští myslitelé minulosti i současnosti klonili k levici či k pravici, a jaké teologické důvody je k tomu vedli. Přejeme všem čtenářům pokojné letní dny a inspirující čtenářské zážitky.

Za redakční radu

Pavel Hošek 

Vytisknout