Pavla Smetanová, Yiannis Koreček : Řecká ruleta. Příběhy lidí v nejisté době (Vladimír Roskovec)

Řecká ruleta. Příběhy lidí v nejisté době

Pavla Smetanová žije se svým manželem, řeckým lékařem, a dvěma dětmi na ostrově Korfu, kde pracuje jako průvodkyně českých turistů. O tamním životě již vydala čtyři půvobné knížky, spolupracuje i jako zahraniční zpravodajka s Českým rozhlasem a Českou televizí. Současnou knížku „napsala pro ty, kteří chtějí vědět, jak to s Řeckem opravdu je“.

V krátkých kapitolách postupně probírá jednotlivé segmenty řecké společnosti (státní správu, zdravotnictví, školu, rodinný život, podnikání, úlohu církve) a informace doplňuje a ilustruje krátkými příběhy ze života vlastní rodiny, přátel nebo lidí, s kterými se setkala. Dovídáme se tak, že s Řeckem, stručně řečeno, je to opravdu špatné.

Řecké vlády dlouhá léta fungovaly na principu planých slibů a lží, lidé zde často pobírali důchody dávno zemřelých příbuzných, zákony jsou v Řecku na to, aby se porušovaly (jak zní název jedné kapitolky), Řekové s neuvěřitelnou vynalézavostí na každý zákon okamžitě vymyslí fintu, jak ho co nejlépe obejít. Ve školách se děti během vyučování toho mnoho nenaučí, učitelé je pak odpoledne soukromě doučují, pochopitelně za peníze. Děti dostávají na začátku školního roku zbrusu nové učebnice a na konci roku slaví příchod prázdnin tím, že knihy hromadně pálí nebo je prostě vyhodí do popelnice. Stále se zvyšující daňová zátěž činí podnikání, zejména drobných živnostníků, v zásadě nemožné. Nezaměstnanost přesáhla 25 %, chudých rychle přibývá.

Autorka ovšem líčí i kladné stránky řecké společnosti, vzájemnou důvěru a poctivost mezi lidmi, možnost spolehnout se na dané slovo, ochotu pomáhat. Vyzdvihuje stále trvající důležitou úlohu rodiny, která namnoze supluje nedostatečnou státní péči, i lásku rodičů k dětem, která je však leckdy rozmazluje.

Pravoslavná církev hraje v Řecku ještě pořád důležitou roli. Stát a církev jsou úzce spojeny, kněží jsou placeni státem a církev má nejrůznější daňové výjimky a úlevy. Církev se však opravdu stará o chudé a potřebné, organizuje různé sbírky a dává jídlo těm, kteří si je nemohou sami koupit.

Pro důkladnější rozbor důležitých politických a ekonomických fenoménů přizvala Pavla Smetanová ke spolupráci politologa a ekonoma Yannise Korečka, který pochází z česko-řecké rodiny a dlouhodobě se zabývá Řeckem jako analytik. Ten napsal čtyři důkladně zdokumentované exkurzy s názvy Sociální stát v Řecku, Řecká krize podrobněji, Řecká státní správa a Řecká krize je unikátní. Dokládá v nich, že sociální stát v Řecku není nikterak štědrý, sociální záchranná síť je chatrná a „ten, kdo je v hmotné nouzi, je nezaměstnaný a nemá příbuzné, skončí téměř jistě jako žebrák“. A těch je na ulicích vidět hodně a stále jich přibývá. Státní správa dlouhodobě nefunguje, přičemž státní zaměstnanci, jako jediná sociální skupina, se těší značným, pro nás nepředstavitelným výhodám. Ekonomická krize dopadla na Řecko velmi těžce, zejména na chudé skupiny obyvatel. Příčin je celá řada, Koreček uvádí jednak neschopné vlády, ale i nevhodně nastavené parametry eura, které umožnily centrálním zemím eurozóny bohatnout na úkor chudší periferie. Na jednom místě píše: „Na první pohled se zdá, že bohatší země eurozóny doplácejí na chudé. Ve skutečnosti je to přesně naopak.“ Řecko nikdy žádnou faktickou pomoc neobdrželo, obrovské poskytované finanční prostředky putovaly zase zpět na konta zejména francouzských a německých bank.

Ve zmíněných exkurzech podává Koreček i základní informace o novodobé historii Řecka a dokládá, že některé soudobé problémy, např. nedůvěra vůči státu, mají kořeny v období Osmanské říše (1453–1821).

Oba autoři se snažili podat na nevelkém prostoru zajímavou a čtivou formou co nejvíce objektivních a aktuálních informací o problému, který řadu měsíců stál v popředí zájmu veřejnosti. Jsm přesvědčen, že se jim jejich úmysl neobyčejně zdařil. Zájem veřejnosti se mezitím přesunul jinam, problémy v Řecku nepochybně trvají a nic nenasvědčuje tomu, že by se zmešovaly.

Praha, Lidové noviny 2015, 118 s.

Vladimír Roskovec