Ohlas ze zámoří ke knize o Karlu Weirichovi

K recenzi knihy italského historika A. Tronchina o Karlu Weirichovi, uveřejněné pod názvem „Náš člověk v Římě“ v Křesťanské revui 4/2015 poslala redakci dopis Weirichova neteř Jane Brotanek-Weirichová. Z jejího dopisu se souhlasem autorky vybíráme:

„Omlouvám se, že reaguji o pět let později, ale o Vašem článku jsem nevěděla, protože bydlím v USA. Chtěla bych dodat pár věcí týkajících se mého strýce Carlo Weiricha a jeho vztahu k papeži Pavlu VI. Také proto, že můj otec Marco Weirich byl za dob univerzitních studií člen skupiny studentů, které vedl tehdy Mons. Montini. Ten někdy přišel na diskusní nedělní odpoledne u mé babičky Gertrudy Weirichové-Schindlerové – oba se znali velice dobře. Poté, co se Mons. Montini stal papežem, mu můj strýc tlumočil všechny zprávy o náboženské situaci v ČSR. Tyto zprávy se dozvídal od lidí, kteří přijížděli do Říma a na české poutní středisko Velehrad. Pracoval ve Vatikánu pro Propaganda Fide (Kongregace pro evangelizaci národů – pozn. red.)

Co se týče mého tatínka Dr. Marco Weiricha, po univerzitních studiích v Římě (vysoká škola ekonomie) přišel do Prahy někdy kolem r. 1930, záhy roku 1933 se oženil s mou maminkou Marií Trávníčkovou. V Praze prožil prakticky celý život, emigroval až roku 1978, po úmrtí mé maminky. Zbytek života pak strávil s námi v USA.

Fotografie, uveřejněná v knížečce o mém strýci, je z listopadu 1973, krátce po jeho návratu z návštěvy mého tatínka v Praze. Tehdy tatínek nedostal povolení k návštěvě bratra v Římě, tak jej poprosil, aby přijel na návštěvu. I když můj strýc měl jako italský občan italský pas, byl vyzván StB, aby se dostavil do Bartolomějské ulice. Výslech trval skoro celý den. Nemusím zdůrazňovat, že můj strýc potom brzy z Prahy odjel. Na audienci u Pavla VI. po jeho příjezdu do Říma mu můj strýc o všem referoval. StB dobře věděla, kdo je tatínkův bratr. Nečekaně, zhruba jednou za měsíc, pro tatínka přijelo auto a StB ho odvezla na výslech. Tatínka nic nezlomilo a také nezradil nikoho ze svých přátel. Nic také nezakrýval a vždycky mluvil pravdu.

Můj tatínek měl široké zájmy, přispíval také do několika časopisů. Mám k dispozici jen některé, protože když tatínek emigroval, mohl si vzít věci jen do určité váhy (seznam publikací má redakce k dispozici).

Musím se zmínit ještě o dvou knížkách, které tatínek napsal: Blahoslavený Tomáš More, vydaná v edici Vítězové v Olomouci v roce 1935, a Kardinál J. H. Newman, vydaná v edici Krystal v Olomouci v roce 1946.

Jeho zájem o náboženské hnutí ho přivedl do redakce Katolických novin, kam přispíval do každého čísla (od roku 1968 do roku 1970). S odchodem P. Mikuláška, S. J. odešel i tatínek, protože normalizace se uskutečňovala všude.

Vytisknout