Martin Luther pro dnešek | Lydie Roskovcová

Martin Luther pro dnešek | Lydie Roskovcová

Konference s tímto názvem pod záštitou předsedy Senátu Milana Štěcha se uskutečnila 20. října 2017 v budově Senátu Parlamentu České republiky v Praze. Spolupořadatelem a organizátorem této události byla Českobratrská církev evangelická ve spolupráci a s podporou tří teologických fakult Univerzity Karlovy, Ekumenické rady církví a Slezské církve evangelické augsburského vyznání. K účasti byli pozváni členové různých církví nejen z České republiky, ale i ze Slovenska a Německa. Program byl jak v českém, tak v německém jazyce, a proto byl i simultánně tlumočen. Značný nárok byl kladen na moderátora konference, jímž byl tajemník pro ekumenu ČCE Oliver Engelhardt, který se svého nesnadného dvojjazyčného úkolu znamenitě zhostil.

V celodenním programu byly zařazeny dvě přednášky, dále představení nových překladů některých Lutherových děl i knih o něm a o jeho díle a na závěr panelová diskuse. V průběhu konference byl několikrát zařazen i blok pozdravů hostů, organizátorů konference a představitelů teologických fakult a církví.

V dopolední přednášce s názvem „Martin Luther a české země“ doc. Martin Wernisch, vedoucí katedry církevních dějin ETF UK, představil čtyři české stoupence Martina Luthera a luterství, kteří však nebyli a nejsou veřejnosti známi a zůstávají ve stínu Lutherovy osobnosti. Dva byli jeho současníci, kteří ho i osobně znali, dva pak působili koncem 16. a na počátku 17. století.

Patrně nejvýznamnější postavou je Burjan Sobek z Kornic, pocházející z nižší české šlechty. Vystudoval především právo a obdržel doktorát. V době svého studia ve Wittenbergu se s Lutherem osobně seznámil a stal se jeho následovníkem a překladatelem jeho spisů. Krátkou dobu (1523) působil jako kancléř Starého Města pražského. Jako propagátor Lutherova díla byl na devět měsíců uvězněn a po propuštění (nebylo možno doložit zločin) byl vypovězen z Prahy. Na podzim roku 1524 mu Luther poslal osobní útěšný list. Sobek se po svém vypovězení uchýlil na Moravu, kde se sblížil s Jednotou bratrskou. Překládal Lutherova díla do češtiny a tajně je vydával. Přezdívalo se mu „doktor Špik“, protože v jedné Lutherově knize uvedl, že Luther napsal o katolických kněžích, že jsou „olejem špikováni“.

Dalším málo známým Lutherovým následovníkem byl Benedikt Bavoryňský z Bavoryně a Vlčího pole, rovněž příslušník rytířského stavu, narozený v Turnově. Také on studoval ve Wittenbergu a s Lutherem se osobně poznal. Stal se knězem Jednoty bratrské, působil ve Staré Boleslavi, kde byl v roce 1532 ustanoven biskupem. Jeho písemnosti se téměř nedochovaly. Silně rezonoval s Lutherovou tezí o „spasení pouhou vírou“. Tomuto postoji odpovídá i jeho spis Čtyř bratří rozmlouvání o spasení celém.

Jan Štelcar Želetavský je o čtvrt století mladší než oba předchozí. Narozený v Kutné Hoře, byl nejprve městským písařem. Silně ovlivněn Lutherem vystudoval teologii a byl v Německu ordinován. Jako duchovní působil na černoskosteleckém panství Smiřických. Jan Štelcar napsal několik náboženských knih, mezi nimi stojí za zmínku Kniha duchovní o velkých skutcích Pána Boha Všemohoucího. Štelcar odmítal účast malých dětí, zejména nemluvňat, při večeři Páně a svými postoji se dostával do rozporu se svými posluchači. Byl nakonec Janem Smiřickým odvolán a odešel do ústraní.

Viktorin Vrbenský působil na přelomu 16. a 17. století, zažil vydání Rudolfova majestátu (1609). Pocházel z měšťanského stavu, studoval v Praze a byl ordinován ve Wittenbergu, poté jmenován správcem škol v Hradci Králové. Působil i jako děkan v Náchodě, byl též autor několika náboženských spisů. Po bitvě na Bílé hoře bylo ovšem vše ztraceno. Posléze dostal velice nesnadný úkol: byl jmenován duchovním průvodcem před popravou 27 předáků stavovského povstání na Staroměstském náměstí. O této události napsal zprávu. Byl vyobcován z Čech a brzy nato umírá.

Nové publikace k Martinu Lutherovi představili jejich autoři, překladatelé nebo editoři. Jedná se o sedm publikací (většina z nich byla nebo bude také recenzována v Křesťanské revui):

Martin Luther: Menší a Větší katechismus. (Překlad Ondřej Macek). Praha, Kalich 2017

Martin Luther: Bůh je rozpálená pec plná lásky. Malý slovník od almužny po život. (Autoři: Ondřej Macek, Ondřej Kolář, Hana Volná, Petr Gallus, Jan Zámečník). Praha, Kalich 2017

Albrecht Beutel: Martin Luther. Uvedení do života, díla a působení. (Překlad Petr Gallus, Ondřej Macek). Praha, Kalich 2017

Ondřej Macek, Lenka Ridzoňová: O bouřce, Bibli a Martinu Lutherovi. (Ilustrace Lydie Férová). Praha, Kalich 2017 – knížka pro děti od 6 do 11 let.

Martin Luther: Dopisy blízkým. Praha, Biblion 2017

Jaroslav Vokoun: Luther – finále středověké zbožnosti. Praha, Karmelitánské nakladatelství 2017

Martin Luther: Výbor z díla. Praha, Vyšehrad 2017 – předpokládané vydání v listopadu 2017.

Odpolední přednášku proslovil Albrecht Beutel, profesor církevních dějin na Evangelické teologické fakultě v Münsteru (též autor jedné z představených knih). V přednášce s názvem „Náš Luther? Obraz a význam reformátora pro dnešek“ se nejprve kriticky zabýval třemi velmi rozšířenými obrazy Martina Luthera, které ho líčily jako zakladatele nové církve, jako německého národního hrdinu či jako liberálního bojovníka za svobodu. Prof. Beutel označil tyto obrazy za karikatury, které se sice opírají o některá historická fakta, ale skutečnost jednostranně zkreslují ve prospěch určité ideologie. Luther novou církev založit nechtěl a ani nezaložil, pro německou, zejména jazykovou kulturu má nesporně velký význam, ale spojovat ho s německým nacionalismem je značně jednostranné, Lutherovy myšlenky o svobodě se týkají duchovní svobody křesťanů, nikoli svobody v dnešním politickém smyslu.

Druhá část přednášky byla věnována tomu, co z Lutherova příkladu a jeho zbožnosti nás může i dnes v oblasti náboženství, kultury a životního stylu inspirovat. Jde o takové formy zbožnosti, které spojují věrnost tradici s otevřeností pro současné potřeby a s individuální odpovědností za budoucnost.

Na přednášku navázala panelová diskuse s tématem celé konference „Martin Luther pro dnešek“. Diskusi vedenou v ekumenickém duchu moderoval Gerhard Frey-Reininhaus, nyní předseda komise pro církevní výročí ČCE. V panelu zasedli na jedné straně církevní představitelé – emeritní biskup plzeňský František Radkovský a biskup Slezské církve evangelické a. v. Tomáš Tyrlík, na straně druhé vědečtí pracovníci prof. Jaroslav Vokoun z Teologické fakulty Jihočeské univerzity a doc. Jaroslav Šebek z Historického ústavu AV ČR. Diskutující z různých úhlů pohledu vyložili, v čem vidí Lutherův význam a jeho aktuálnost pro současnost. Poté reagovali i na příspěvky z pléna.

Na závěr vystoupili se svým hodnocením konference senátor Petr Šilar, který uspořádání konference v Senátu zprostředkoval, a moderátor Oliver Engelhardt. Následovalo závěrečné pohoštění s číší vína.

Konference byla zdařilá a záslužná, přinesla nejen zajímavé a podnětné informace, ale poskytla i příležitost k řadě přátelských setkání.

Vytisknout