Jiří Schneider: Zločin, trest, odpuštění?

Filmový dokument Křišťálový fantom, ČT 2018, 51 min., režie: Pavel Paleček, hrají: Galina Vašová, Milan Píka, Karel Vaš

Motto: „Otcové jedli nezralé hrozny a synům trnou zuby“

Vypadá to jako sudba. Nemůžete za to, kdo jsou vaši rodiče. A už vůbec nemůžete za to, čeho se v životě dopustili. Zarážející a děsivé, co Desatero praví o Hospodinu, který „stíhá vinu otců na synech i na vnucích do třetího a čtvrtého pokolení“. Není to pobuřující, přestože víme, že se to v životě děje? Není to nespravedlivé? Proč by měli potomci nést vinu rodičů?

Dva osudy, které jsou v předchozí generaci protnuty. Dva lidé, kteří se nikdy neviděli, ale jejich otcové se tragicky střetli. Milan Píka. Syn generála Heliodora Píky, který se proslavil v československých jednotkách, bojujících v exilu proti nacismu a po nástupu komunismu byl odsouzen k trestu smrti. Popraven v Plzni na Borech 21. 6. 1949.

Galina Vašová. Dcera důstojníka téže armády Karla Vaše, který se po válce stal spolupracovníkem sovětské tajné bezpečnosti. Zločinec z moci úřední, organizující „vylikvidování“ Němců v Postoloprtech. Tamější masakr stovek civilistů se hanebně zapíše do evropských dějin jako největší po konci války (hanebné prvenství platilo až do Srebrenice…). Později prokurátor totalitního režimu, který za mříže posílá důstojníky zahraničního odboje. Generál Píka by jeden z prvních a Karel Vaš byl shodou okolností ten, kdo ho odsoudil k trestu smrti. Jeho dcera, v té době malá holčička, se o tom dozvídá až po mnoha letech, kdy se objevují dokumenty a svědectví.

Historik Pavel Paleček, zabývající se několik posledních let zločiny nacistické a komunistické éry, je autor dvou dokumentů, které se prokurátoru Karlu Vašovi věnují. Letos na jaře měl premiéru ten druhý, s názvem Křišťálový fantom, v němž se setká Vašova dcera Galina se synem Heliodora Píky Milanem. Tento neplánovaný dokument začal vznikat poté, co na premiéru předchozího hraného dokumentu Vrahem z povolání – Utrpení soudce Karla Vaše byla doručena omluva dcery Galiny za zločiny jejího otce. „Nemohu se omluvit za svého otce, cítím ale se všemi, které minulý režim připravil o svobodu a právo žít šťastně.“ Přítomný Milan Píka jí odtamtud rovnou zavolal, aby jí poděkoval a domluvili se, že se potkají.

Mnohé ochota Milana Píky překvapila. Jeho blízcí se obávali, aby takové setkání ve zdraví přečkal. Byl však silně motivován posledními slovy svého otce. Heliodor Píka tehdy sedmadvacetiletému Milanovi při poslední návštěvě v předvečer popravy řekl: „Milane, nemsti se. Buď spravedlivý k lidem, snaž se odvrátit rozkol, snaž se o dorozumění. A prosím tě, až přijde vhodná doba, očisti moje jméno a starej se o maminku.“

Jeden z nesilnějších momentů v dokumentu je, když Galina Vašová vypovídá o tom, jak chce od svého otce slyšet hlas jeho svědomí: „Je to přece lidský tvor… Do poslední chvíle, kdy ještě mohl vnímat, držela jsem ho za ramena a volala na něj – tati řekni něco! Neřekl nic.“ Dokument připomíná i Vašova vlastní slova, která autorovi řekl do kamery dříve: „Já nejsem anděl, udělal jsem spoustu chyb, ale mám čisté ruce, čisté svědomí, že jsem žádnou lumpárnu ani nečestné věci nedělal.“ Galina se snažila bolestně vcítit do myšlení svého otce i do pocitů své matky a dalších žen, s nimiž žil nebo prošly jeho životem. „Nechápu, že s ním žily a vydržely,“ říká. Jak těžké pro dceru muselo být přiznat si, že se od svého otce nedočkala jakéhokoli připuštění viny. Nad jeho osudem nakonec zlomila hůl: „Nezasloužil si hrob, vysypala jsem jeho popel do přírody…“ Byl to záblesk spravedlnosti? Generála Píku státní moc v roce 1949 pohřbít nedovolila, prý aby nebyla ohrožena veřejná bezpečnost…

Za zločiny spáchané v době komunistického režimu se dosud v Česku žádný komunistický pohlavár ani jeho blízký neomluvil. Galina Vašová se o to pokusila.

Jiří Schneider

Vytisknout