Jakub. S. Trojan: Nová křesťanská revue. Nová?

Rozhodli jsme se pro novou vnější úpravu našeho časopisu. Křesťanská revue změní v tomto roce, na prahu LXXIII. ročníku, svůj kabát i něco na obleku pod ním. Půjde o změny zásadní anebo jen o kosmetickou úpravu? Chceme především vyjít vstříc hlasu určitého okruhu čtenářů, kteří před časem odpověděli redakčnímu kruhu na řadu anketních otázek. Uvědomovali jsme si již delší čas, že dochází k přesunu v čtenářské obci našeho časopisu. Ubývá těch, kteří po dlouhá desetiletí byli odběrateli KR. U nich převládal souhlas s její orientací, jak ji vytvořili na konci dvacátých let minulého století zakladatele tohoto časopisu filosof Emanuel Rádl a bohoslovec Josef Lukl Hromádka. Dnes je však nejmladší, a stejně tak jako střední generaci studentstva, zaměření našeho časopisu již takřka cizí; získáváme mezi nimi jen malé procento předplatitelů. Uvědomujeme si to naprosto konkrétně, když se rozhlédneme po účastnících jarních a podzimních víkendových setkání studentské i poststudentské generace Akademické Ymky. Kdo z nich KR čte?
To nás vede v redakční radě k hlubšímu zamyšlení: jaký obsah a jakou formu máme vtisknout časopisu s tak dlouhou tradicí, aby oslovil přemýšlivou část inteligence, která cítí odpovědnost za život naší společnosti? Zakladatelé - tvůrci našeho časopisu stáli před podobnou volbou několikrát ve svém životě. Bylo tomu hned při jeho zrodu. Museli si odpovědět na otázku, proč Křesťanskou Revui vydávat, na jaké problémy se zaměřit, jaké čtenářské publikum oslovit. Stačí otevřít první číslo z r.1927, abychom si ujasnili, co jim tanulo na mysli, s jakým programem vstupovali časopisecky do rozhovoru o podobě české společnosti. A znovu, po velké krizi evropské společnosti (1939-1945), ohlašují vydavatelé KR v úvodním článku z 15. ledna 1946 program, s kterým chtějí oslovit čtenářskou obec v naší zemi. Ocitujme několik vět z tohoto úvodního článku - patrně z pera J.L.Hromádky (nebo snad J.B.Součka?): "(Chceme) sloužiti skutečnému, určitému, nerozplizlému, křesťanskému poselství, sledovati s kladnou účastí život a práci církví, nebýti však orgánem žádné jednotlivé církve, podporovati myšlenku ekumenismu a neomezovati se při tom na užší oblast obvykle pokládanou za náboženskou, nýbrž zabývati se celou šíří života z promyšleného křesťanského hlediska. …Křesťanská revue stála s klidnou neochvějností na frontě demokratické; hledala zakotvení demokracie hlouběji než u nás bylo a jest obvyklé."
I když kritizovala chyby demokracie a demokratů, nikdy to Křesťanskou revui nesvedlo do kalných vod odsuzovatelů a hanobitelů demokracie. Článek zde nepřímo pranýřuje odvrat od demokratických ideálů, jak je formuloval TGM, k němuž došlo v české společnosti po Mnichovu. Křesťanská revue byla také mezi prvními časopisy, jež cenzura protidemokratického okupačního režimu zlikvidovala na podzim 1939.
Náš časopis stál, jak se dále v článku uvádí, na dvou pilířích: šlo mu o otázky křesťanské víry. Tomu sloužily články a studie bohoslovecké povahy. Ale zároveň měla Křesťanská revue za cíl přinášet rozbory živých otázek veřejných, politických i kulturních. Chtěla jim rozumět ve světle křesťanského poselství. Tato obsahová orientace je spojena s orientací prostorovou: dění na domácí scéně chce KR rozumět v rozhovoru s děním světovým a naopak. Úkol ekumenické spolupráce tím nabýval u autorů statí a článků planetárního rozměru. Je úderem proti zápecnickému provincialismu, který - jak se ukazuje mnohdy i dnes - nabývá podobu zavilého šovinismu. Jakkoli šlo KR o výraznou křesťanskou linii promyšleného svědectví, poskytovala hlas i vážným hlasům jiné orientace. Šlo ji o kultivované stýkání duchů. Vážný zápas o pravdivé poznání sbližuje i ty, kdo si mají co říci, i když si předávají poselství z rozličných míst a rozumějí mu odlišně. Článek končí větou, kterou zastáváme i v našem redakčním kruhu: "rádi bychom v tomto směru pokračovali i nadále."
Co se tedy změní?
V základní orientaci nic. I nadále chceme i my promýšlet svou víru v odpovědnosti za politické, kulturní a duchovní dění v naší zemi. Chceme tak činit v ekumenické perspektivě. Nevážeme se na žádnou církev, ale bytostně nám záleží na tom, aby církve plnily svůj úkol ve společnosti. Chceme uveřejňovat příspěvky, které nám i mladší generaci pomohou v orientaci ve všech naznačených směrech. KR bude vycházet šestkrát do roka. To umožňuje lépe, jak věříme, najít rovnováhu mezi aktuálním i zásadnějším pohledem na různé problémy. Chceme také zavést některé nové rubriky, které by napomohly živějšímu kontaktu s čtenáři. Ve svém časopise najdou: Články, časové úvahy, studie, eseje, recenze knih, meditace, diskuse, interview, poesii, dokumenty, drobné zprávy. Přitažlivosti snad napomůže i nová grafická úprava a formát časopisu. Nadále máme v úmyslu uveřejňovat příspěvky svých přispívatelů ze Slovenska, což patří trvale k dobré tradici. Osvědčila se i praxe, že recenze knih i úvahy nám posílají studenti naší Evangelické bohoslovecké fakulty. Rádi uvítáme aktuality i zásadnější pohledy z života našich církví. Hodláme se také obracet na naše zákonodárce, poslance, soudce a kulturní pracovníky, aby se s čtenáři podělili o své názory a zkušenosti. A samozřejmě čekáme také na živější ohlas "zdola". Čtenářské dopisy budeme uveřejňovat rádi a uvítáme i polemické ohlasy na uveřejněné příspěvky.
Jak je patrné, chceme se pokusit předložit čtenářské obci Křesťanskou revue v tradičním zaměření, ale v přitažlivější podobě. V tvrdé soutěži, v které se ocitají u nás v posledních letech všechny časopisy, hodláme obstát. Finanční soběstačnosti při vydávání našeho časopisu se podaří dosáhnout, pokud získáme alespoň tisíc předplatitelů. To je nesnadný, ale splnitelný úkol. Bude nám posilou, když všichni dosavadní odběratelé prokáží svou věrnost Křesťanské revui a předplatí si ji i v dalších letech. Získat nové by se pak mohlo stát úkolem nás všech. To je naše pracovní devíza. S touto nadějí vstupujeme do příštích týdnů.
Křesťanská revue 1/2006, s. 2-3.
Vytisknout