Hřích jako pokušení moci | Ladislav Pokorný

Tématem minulého čísla našeho časopisu byl vztah křesťanů k moci, myšleno hlavně k moci politické, tj. k úloze tzv. křesťanských politických stran v moderní společnosti. To je ale jenom jedna část problému. Otázka moci nad druhými, ba i nad ostatním stvořením vůbec patří totiž k základním problémům lidské existence a je nerozlučně spojena s přítomností lidského hříchu, což je shodou okolností i téma čísla současného. Pokušení moci není zdaleka omezeno na oblast moci politické, ale vztahuje se na všechny aspekty našeho života. Troufám si říci, že je hlavní, ne-li dokonce jedinou podobou hříchu.

Co je to hřích? Teologicky vyjádřeno jde o vzpouru proti Bohu. Proti poslání, které nám na tomto světě svěřuje. Proti tomu, abychom žili k jeho obrazu, tj. v lásce jedněch k druhým i k celému stvoření. A právě zde kruciálně selháváme. Místo toho usilujeme o prosazení sebe samých, jinými slovy o ovládnutí jiných. Což se projevuje ve všech oblastech našeho života. Kromě touhy po ovládnutí politiky a hospodářství nás výrazně ovlivňuje i touha ovládat druhé i v ryze osobní oblasti rodinných, zejména partnerských vztahů, partnera nebo i potomka máme tendenci považovat za svůj majetek. I touha po majetku, obvykle považovaná za přirozenou, je v jádru vyvolávána většinou ne snahou o samotné hromadění vlastnictví pro ně samo, ale pro to, že nám usnadňuje, případně přímo umožňuje vliv na ostatní i celou společnost. Touha po moci nad druhými projevuje se i v tak efemérních společenstvích, jako jsou různá seskupení, např. staršovstva našich evangelických sborů. Flagrantním příkladem ovládání veškerenstva, dnes zvláště aktuální, je bezohledné využívání přírody k našim, mnohdy jen zdánlivým či uměle vyvolávaných konzumním potřebám.

Pokušení moci provází náš život od jeho počátku a také od počátku samotné existence lidstva, jak nám názorně ukazuje obraz vzniku dědičného hříchu a v důsledku vyhnání z ráje v prvních kapitolách Geneze. Jako pravý člověk jej nebyl ušetřen ani Ježíš na poušti. Nemáme možnost se mu vyhnout ani jej natrvalo překonat, z milosti Stvořitele s ním však můžeme znovu a znovu zápasit. Až do skonání věků.

Autor je geofyzik, člen redakční rady Křesťanské revue.

Vytisknout