Hledání smyslu | Jakub S. Trojan

Nadšeně vyprávím O čem? Povím jen krátce 
Jsme tu snad náhodou? Navíc: proč právě my? 
Ti dva se objali – nemluvím o pohádce! – 
cizí si byli Dlouho před tím vzdáleni!Setkání na němž jsme neměli účast ani 
Navždy našemu zraku skryto zůstane 
Jsou věci zasuté v šeru a k nedoptání 
Ti dva si tehdy přáli ať se tak staneA pak už byl pozvolný růst takřka z nicoty 
Do bytí směli jsme vstoupit. Co přát si víc! 
Dlouho již smíme říkat To jsem já To jsi ty 
Později – miluji! v lásce volat si vstřícTolik životů – co se jen mohly narodit! 
My jsme směli! Úkol? Nad smyslem bytí bdít

Jakub S. Trojan: Sonet

Vytisknout