Ámos 5,4 v rabínských komentářích [Daniel Mayer]

Dotazovat se Hospodina na jeho mínění a nacházet v Božích slovech návod, jak se zachovat v některých problematických situacích, s nimiž si například ani sám Mojžíš nevěděl rady, bylo ne sice častou, ale všemi akceptovanou praxí. V Tóře nalezneme několik příkladů, kdy je nutné se Hospodina dotázat, jak se má národ synů Izraele v určité situaci zachovat. Uveďme případ muže, který sbíral o šabatu dříví a nebylo zřejmé, co se s ním má stát (Numeri 15,32–36), nebo otázka, zda mají Celofchadovy dcery právo dědit po svém zemřelém otci (Numeri 27,1–11). Také těhotná Rebeka se šla dotázat Hospodina na to, co ji čeká (Genezis 25,22). Mojžíš celý den soudí lid, neboť ten k němu přichází dotazovat se Boha (Exodus 18,15). Dalším, kdo se dotazoval Hospodina, ale Bůh mu neodpovídal, protože jej zavrhl, byl Saul (1. Samuelova 28,6).

Slova „dotazovat se na Hospodina“ mají též význam „hledat Hospodina“. Proto v Izajášovi 55,6 čteme: „Dotazujte se na Hospodina, dokud je možno ho najít...“ Těmito slovy začíná haftara pro veřejné postní dny. Stejný význam, tedy „hledat, vyhledávat Hospodina“ mají slova, která čteme v knize proroka Amose 5,4: „Toto praví Hospodin domu izraelskému: Dotazujte se na mne a budete žít.“

Oproti použitému novějšímu ekumenickému překladu Bible dali překladatelé ve starším vydání řady Starý Zákon, překlad s výkladem, kterou vydal Kalich v 60. až 80. letech minulého století, u Ámose 5,4 přednost dalšímu významu hebrejského slovesa daraš - lidroš, a to ve smyslu hledat. „Hledejte mne a budete žít“ (Am 5,4).

Nyní se podívejme na některé komentáře a stati z klasických židovských starověkých, středověkých a novějších pramenů objasňující a vysvětlující tato Amosova slova.

V talmudickém traktátu Makot 23b-24a se uvádí kázání rabína Simlaje, který náležel k druhé generaci palestinských amorajim (asi 205–260 o.l.). Rabi Simlaj kázal: „Mojžíšovi bylo řečeno 613 příkazů čili micvot… Přišel David a zredukoval je na jedenáct, neboť stojí psáno (Žalm 15,1–5): Žalm Davidův. Hospodine, kdo smí pobývat v tvém stanu kdo smí bydlet na tvé svaté hoře? Ten, kdo žije bezúhonně, ten, kdo jedná spravedlivě, ten, kdo ze srdce zastává pravdu, nemá pomlouvačný jazyk, druhému nedělá nic zlého, na svého druha nekydá hanu, pohrdá tím, kdo je hoden zavržení, váží si těch, kdo se bojí Hospodina, nemění to, co odpřísáhl, byť i ke své škodě, nepůjčuje na lichvářský úrok, nedá se podplatit proti nevinnému. Ten, kdo takto jedná, nikdy se nezhroutí…“ Přišel Izajáš a zredukoval je na šest, neboť stojí psáno (Izajáš 33,15): „Ten, kdo žije spravedlivě, a mluví, co je správné, a zavrhuje zisk z vydírání, ten, kdo třepe rukama, že nevezme úplatek, kdo si zacpe uši, aby neslyšel výzvu k prolévání krve, kdo zavírá oči, aby nepřihlížel ke zlu…“ Potom přišel Micheáš a zredukoval je na tři, neboť stojí psáno (Micheáš 6,8): „Člověče, bylo ti oznámeno, co je dobré a co od tebe Hospodin žádá: jen to, abys zachovával právo, miloval milosrdenství a pokorně chodil se svým Bohem.“ Potom se ještě Izajáš vrátil a zredukoval je na dvě, neboť stojí psáno (Izajáš 56,1): Toto praví Hospodin: „Dodržujte právo, jednejte spravedlivě.“ Přišel Ámos a zredukoval je na jedno, neboť je řečeno (Ámos 5,4): Toto praví Hospodin domu izraelskému: „Dotazujte se mne a budete žít!“

Midraš Bemidbar Raba 10:1 uvádí slova Písně písní „Patro jeho úst je přesladké“ (5,16). To je Svatý, budiž požehnán. Podívej, co říká (Ámos 5,4): Toto praví Hospodin domu izraelskému: „Dotazujte se mne a budete žít.“ Máš snad sladší slova? Midraš tím chce naznačit, že i když synové Izraele přestupují přikázání Tóry, Hospodin je nabádá k pokání a mluví s nimi laskavě a sladce. Když lid Izraele zhřešil, nabádá jej k pokání slovy:Toto praví Hospodin domu izraelskému: „Dotazujte se mne a budete žít!“ Oni se ho nedotazují, nehledají ho až do okamžiku, kdy k nim volá: „Dotazujte se mne“ a ještě jim, hříšníkům, daruje život. Je něco sladšího než smířlivá slova, jimiž Všemohoucí hovoří k těm, kteří se k němu obrátili zády?

Prorok Ámos se pak obrací k hříšnému lidu slovy 14. a 15. verše, která upřesňují význam slov 4. verše. Co znamená dotazovat se Hospodina? „Hledejte dobro a ne zlo a budete žít… Mějte v nenávisti zlo a milujte dobro, uplatňujte v bráně právo. Snad se Hospodin, Bůh zástupů, smiluje nad pozůstatkem lidu Josefova.“

Středověký komentátor rabín Šlomo Jicchaki, známý též pod hebrejským akronymem RAŠI (1040–1105) objasňuje význam Božích slov „Dotazujte se mne a budete žít“ velmi stručně: „Vykonali pouť, aby dostáli svým slibům (závazkům) v Jeruzalémě.“ Z tohoto lze usuzovat, že v RAŠIHO pojetí zmíněných slov znamená povinnost synů Izraele navštívit během tří poutnických svátků (Pesach, Šavuot a Sukot) Jeruzalém a přinést do Hospodinova domu Tórou předepsané oběti nebo jimi slíbené dary.

Komentátor, rabín, filosof David Kimchi, známý také pod akronymem RADAK (1160–1235) píše ve svém komentáři na Amosovu knihu (Am 5,4–5): Ačkoliv bylo o vás rozhodnutí již učiněno, budete ještě žít ve své zemi, pokud se budete na mne dotazovat.

Rabín Samson Raphael Hirsch (1808–1888) uvádí ve svém komentáři, co znamená „hledat Boha“: Znamená to hledat u něho učení-Tóru a spásu. Toto charakterizuje všechny cesty, jejichž prostřednictvím se k Bohu obracíme. Během celého našeho života jsou naše činy a osud zhmotněním oddanosti Bohu a jeho jedinečnosti. Ámosova slova přinášejí to nejzákladnější, co od nás Hospodin očekává; aby člověk byl mezi těmi, kteří Hospodina hledají. Toto je úloha nám určená od počátku schopnosti uvažovat až do chvíle, kdy vrátíme duši jejímu Stvořiteli. Hledat Boha vyjadřuje čistou pravdu a spásu. Pokud budeme prosit o Tóru a spásu, Bůh nám dá okamžitě sám sebe a náš život do nejmenších detailů bude veden v jeho blízkosti anebo Bůh bude sídlit uprostřed nás a veškerá naše existence bude směřovat k naplnění jeho vůle… „Lid ke mně přichází dotazovat se Boha“ (Exodus 18,15).

Toto byly komentáře, které čtenáři Ámose 5,4 objasňují a přibližují. Můžeme říci, že právě tento verš je jedním z prorokových zásadních slov. Dotazovat se na Hospodina či hledat Hospodina může jen člověk, kterému opravdu jde o poznání Tóry a v ní obsažených přikázání – micvot. Soustavným studiem Tóry hlouběji porozumí Hospodinově vůli a svému místu na Zemi a v lidské společnosti.

Prorok Ámos žil a působil za vlády judského krále Uzijáše a izraelského Jarobeáma II. v 8. století př. n. l. Počátek jeho prorocké činnosti lze datovat rokem 765 př. n. l. Přestože pocházel z Judska, jeho prorocká a kazatelská činnost se soustřeďovala na Severní Izrael. V Ámosových proroctvích poprvé nachází zásadní místo sociální otázka a kritika sociální nespravedlnosti. Byl prodchnut duchem lásky k těm nejvíce utlačovaným a ponižovaným, kteří nenalézali nikde zastání. Burcoval svědomí tehdejší společnosti a nastavoval zrcadlo všem zlořádům, hříchům a pokleskům, které byly v tehdejším Samaří na denním pořádku. Ámosovo pranýřování svévole bohatých, utiskujících chudé a bezbranné, z něj dělá proroka, jehož odkaz je stále aktuální a má co říci každému z nás.

Ámos měl za to, že Bůh nedal lidem bohatství proto, aby je za každou cenu množili, ale proto, aby z něj mohli stále štědřeji poskytovat pomoc chudým a hladovým a konat dobré skutky, a tak naplňovat vůli Boží.

Autor je rabín, žije v Izraeli.